23. června 2021
Budeme rodiče! To nejkrásnější, co nás mohlo potkat <3
Asi už vám došlo, že tohle byl ten hlavní důvod mé nečinnosti tady na blogu, haha. Momentálně jsem v šestém měsíci a neuvěřitelně se těším.
Bylo pátého února, byla jsem doma na home office a přítel v práci. Měla jsem teprve dva dny zpoždění, ale moc jsem tomu nevěnovala pozornost, protože moje menstruace nebyla úplně pravidelná. Udělala jsem si první test, úplně ten nejobyčejnější a už po pár vteřinách jsem viděla tu druhou čárku a nemohla tomu uvěřit <3 Celá jsem se klepala, v naprosté euforii a cítila neuvěřitelnou vděčnost! Pro jistotu jsem si udělala další testy a další den běžela do lékárny ještě pro ten digitální, haha.
Oznámení příteli bylo jednoduché, ale nezapomenutelné. Jirka přijel z práce, počkala jsem až odejde pracovat na domeček a přišla za ním asi za půl hodinky. Chtěla jsem abychom byli sami a nikdo nás nevyrušil. Ukázala jsem mu test a bylo to všechno hrozně krásný, to štěstí a radost v očích <3
Upřímně jsem si nikdy nemyslela, že bych mohla trpět na těhotenské nevolnosti. Kolem sebe jsem vždy většinou měla těhulky, kterým bylo dobře, proto mě hrozně překvapilo, že v šestém týdnu mi začali nevolnosti. Nejdříve to šlo docela rozdýchávat a ještě se přetvařovat v práci, ale to mi vydrželo tak čtrnáct dní, dokud jsem nezačala zvracet a už se to se mnou vezlo. Neměla jsem nic chuť, ale zároveň jsem měla pořád hlad. Pečivo bylo můj nejlepší přítel. Zkoušela jsem různé lízátka a všechno možné z lékárny, ale nic nepomáhalo. Byla jsem ráda, že v práci byl hlavně home office, ale jakmile jsem musela do práce, bylo to pro mě peklíčko. Byla jsem nervózní už od rána, jak ten den zvládnu, v noci se mi špatně spalo, nevolnosti mě dokonce budily, celodenní sezení na žaludek taky nebylo to pravé. Najednou se ze mě stal menší zombíček, který chtěl jenom spát a ležet. A taky to tak bylo, všechno ostatní šlo stranou. Přítel mi byl neuvěřitelnou oporou a se vším mi neskutečně pomáhal.
Nevolnosti mi začali pomalu odcházet až kolem 18 týdne. U mě rozhodně neplatilo, že po prvním trimestru nevolnosti odejdou, ale dočkala jsem se! Jsem hrozně ráda, že už normálně funguji a slibuji, že už budu více aktivní :) Teď si to těhotenství vážně užívám :)
Pomalinku ale jistě začínáme nakupovat oblečky a výbavičku <3 Už se nemůžeme dočkat <3
Tak to bylo mé shrnutí. Pokud tu mám nějaké nastávající maminky, moc by mě zajímalo, jaký byl váš první trimestr? :)
EM
